O nás / Stručná historie
(informace jsou čerpány z almanachu vydaného v roce 2004 k 80. výročí vzniku Dobrovolných hasičů v obci Omice)
Motto:
Pomník nejlepší sám staví sobě,
kdo pomáhá bližnímu v každé době.
1924–1939
Myšlenka založit v obci Omice dobrovolný hasičský sbor se zrodila v roce 1923. Byl založen zřizovací výbor, jehož předsedou byl zvolen řídící učitel Tomáš Hanák, členy byli pánové Josef Staněk st., Ferdinand Buršík, František Antoš, František Sojka, Antonín Holešovský a Josef Růžička. Byly vytvořeny stanovy sboru a zadány ke schválení. Ustavující schůze hasičského sboru se konala 16. března 1924. Proto právě tento rok považujeme za rok vzniku dobrovolných hasičů v obci. Začátky byly těžké, sbor nemněl ani vlastní skladiště, ani nebyla výstroj pro hasiče. Jako první byla zakoupena starší čtyřkolová ruční stříkačka od spřízněného sboru z Husovic v ceně 10 225 Kč a dále 220 m zachovalých hadic. Peníze na tyto nákupy byly většinou získány z darů a sbírek pořádaných v obci. Slavnostní odhalení stříkačky a první veřejné vystoupení sboru proběhlo 7. září 1924, omičtí hasiči se představili ve vypůjčených uniformách, protože vlastní ještě neměli. V tomto roce byla také vybudována nádrž na 225 hl vody u domu č.p. 27. Teprve v dalším roce byla zakoupena výzbroj pro 15 hasičů v celkové ceně 4 800 Kč. Dále byl zakoupen starší dvoukolový hadicový naviják, mechanický žebřík a starší gumové hadice - vše většinou od jiných sborů z okolí.
V roce 1926 se začalo se stavbou nového hasičského skladiště o rozměrech 12×6m. Pro stavbu byl vybrán obecní pozemek na konci ulice Doliny (dnešní Dolny), cena stavby byla 27 000 Kč. V kronice sboru je velice oceňován vstřícný přístup obecního zastupitelstva, díky kterému byla sjednána finanční půjčka na tuto stavbu. Skladiště bylo dokončeno a slavnostně předáno do užívání sboru dne 3. října 1926. Byly zakoupeny další hadice a nový naviják. Dne 20. září 1926 došlo k prvnímu zásahu našeho dobrovolného sboru když došlo k požáru v domě p. Kříže, č.p. 18. Požár se podařilo zvládnout a hasičský sbor tak prokázal svou dobrou připravenost. Jejich zásah byl kladně hodnocen i župním starostou a okrskovým náčelníkem. Další požár byl v obci zdolán 20. listopadu 1926 v domě p. Horáčka. V dalších letech se postupně činnost sboru rozvíjí, jsou pořádána veřejná cvičení hasičů, je dále dokupována výbava (hadice, savice, přilby a obleky pro hasiče atd.). V obci jsou prováděna i okrsková cvičení za účasti okolních sborů. Sbor vykazuje i zásahovou činnost - 3. března 1926 požár u p. Venclovského, 22. května 1926 požár u p. Malečka, v roce 1933 pomoc u požáru v Popůvkách.
V roce 1934 oslavoval sbor 10. výročí vzniku. Hlavní oslavy probíhaly 10. června 1934, na kdy byl do obce svolán sjezd hasičské župy č.56. Na sjezd a vlastní oslavy přijeli hasiči z Brna-Husovic, Juliánova, Králova Pole, Židenic, Bohunic, Padochova, Příbrami ,Rosic, Babic, Ostrovačic, Javůrku, Neslovic, Ostopovic, Silůvek, Tetčic, Němčic, Dolních Kounic, Lukovan a dalších. Na slavnostním jednání vystoupili s projevy představitelé župy, sboru i obce. Odpoledne se pak konalo námětové cvičení v obci za účasti sborů z žup 56 a 55. Sbor také vydal Památník k tomuto výročí.
V roce 1935 sbor zasahoval u sesutí chléva po povodni u paní Veverkové. Nedílnou součástí sboru je v té době také družstvo samaritánek. Tyto dobrovolnice vyškolené v poskytnutí první pomoci často v obci pomáhaly, např. v tomto roce poskytly pomoc celkem v 17 případech. Sbor také vykazuje pestrou kulturní činnost - hraje se divadlo, pořádají se výšlapy, plesy, zábavy, vinobraní a hody.
Rok 1936 je pro sbor významný díky zakoupení prvního motorového čerpadla. Jednalo se o výrobek značky Hydro brněnské továrny Ebert (sbor ho používal až do roku 1971!). Čerpadlo bylo schopné dodávat až 1400 l vody za minutu, poháněno bylo benzínovým čtyřválcem o výkonu 35 koní. Cena tohoto čerpadla byla 21 500 Kč, peníze poskytla zejména obec Omice (5000 Kč), další peníze byly získány z darů občanů a pojišťoven. Slavnostní předání se konalo 15. srpna 1936 u příležitosti župního cvičení a za hojné účasti hasičů z okolních spřátelených sborů. Při tomto cvičení se zkoušela dálková doprava vody z řeky Bobravy u myslivny přes Studýnku až do středu obce, kde byl simulován zásah. Výsledek však z důvodu velkého převýšení (více než 80 metrů) nebyl příliš uspokojivý. Dále bylo předvedeno likvidování požáru s použitím vody z vybudovaných nádrží u Hájkových a u školy. Hned 8. září 1936 bylo nové čerpadlo poprvé s úspěchem použito při požáru u p. Kudly v č.p. 159 na Dolinách. Požár vznikl od vadného komínu. Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní situaci začala být v obcích zakládána Civilní protiletecká obrana. Pod vedením náčelníka hasičů p. Růžičky vzniklo 7 speciálních čet (četa požární, asanační, bezpečnostní, samaritánská, spojovací, zvláštní a poplachová služba). V roce 1937 prováděli tyto čety několik cvičení, včetně nočních. Bylo nacvičováno i zatemnění vesnice a chování obyvatel v případě náletů. Pro zvýšení bezpečnosti nechala obec vybudovat další 2 nádrže na vodu (ve Studýnce a u Hošků). Tyto vybudovali členové sboru svépomocí. 1. dubna 1937 došlo k velkému požáru ve Studýnce u p. Veverky (č.p. 40). Pohotovým zásahem místních hasičů bylo zabráněno rozšíření ohně na okolní domy, střecha a strop domu byly ale zničeny. V době žní se také držely požární hlídky. Neustaly ani kulturní akce, v září hasiči pořádali vinobraní a samaritánky pomáhaly se zajištěním bezpečnosti na motocyklových závodech. Ve stejném duchu pokračovala činnost sboru i v krizovém roce 1938, zejména se kladl důraz na akceschopnost Civilní protiletecké obrany. Vzhledem k událostem v Mnichově nakonec nebyla její činnost potřebná.
1939–1945
Z této doby není zachováno mnoho informací, za protektorátu bylo vedení kronik zakázáno, proto jsou údaje velmi sporé. Protože v září 1939 vypukla válka, pokračovala i činnost Civilní protiletecké obrany. Byla i zesílena protipožární prevence, v době žní byly povinně organizovány dvoučlenné skupiny, které hlídkovali i v noci. Od roku 1942 hasiči v Protektorátu Čechy a Morava přešli na výuku podle říšskoněmeckého cvičebního řádu a veškerý hasičský majetek byl předán do vlastnictví obce. Činnost sboru byla jinak spíše v útlumu, občané nejevili přílišnou snahu o udržování spolkové činnosti.
Za dobu války došlo jen ke dvěma zaznamenaným požárům - v roce 1943 hořelo u Horáčků (č.p. 2) a při přechodu fronty v dubnu 1945 dopadl dělostřelecký granát na kovárnu p. Patery (na místě dnešní samoobsluhy), tuto zapálil a poškodil obytný dům. Obci se naštěstí hlavní boje během osvobozování Brna vyhnuly, původně vybudované obranné postavení Němci naštěstí přemístili k Troubsku, kde německá vojska tvrdě bránila postupu Rudé armády ze směru od Ořechova a Střelic na Brno.
1945–1970
V prvních letech po skončení války bohužel pokračoval nezájem občanů o práci u dobrovolných hasičů. Velmi se snížila členská základna a noví mladí zájemci nepřicházeli. Hasičská činnost stagnovala. Z válečné kořisti sbor obdržel terénní automobil značky Stoewer LEPkW (zkratka Leichter Einheits-Personenkraftwagen). Tato vozidla byla vyráběna v letech 1936 až 1944 v továrně ve Štětíně. Vozidlo bylo určeno hlavně k tahání motorového čerpadla Ebert Hydro.
Od roku 1950 přešlo družstvo samaritánek pod Český červený kříž a jejich název byl změněn na dobrovolné zdravotnice. Místo hasičských sborů byly zřízeny sbory požární, které byly oddělené od stávajících hasičských sborů a jejich členy jmenoval místní Národní výbor. Nakonec se do sboru přihlásilo (nebo bylo jmenováno) 17 nových členů. Začátkem 50-tých let se také začalo s budováním nové požární nádrže v ulici Pod Vinohrady. Většina prací byla prováděna brigádnicky, ale stavba postupovala hodně pomalu. Nádrž byla dokončena až začátkem 60-tých let. Bohužel stavba nebyla provedena příliš kvalitně, voda z ní prosakovala pryč i přes silné kamenné zdi. Proto v podstatě nikdy pořádně nesloužila původně zamýšlenému účelu. Od roku 1953 se také mění názvy hasičských organizací a stávají se z nich požárníci. V rámci preventivní požární činnosti se začaly provádět po obci preventivní prohlídky domů, hasiči pomáhali občanům s čištěním studní. V roce 1953 hořelo u Drimlů (č.p. 78) a v roce 1956 u Veverků (č.p. 42). V roce 1957 bylo založeno družstvo mladých požárníků pod vedením p. Padovského. Počet členů v organizaci se pohybuje v této době kolem 30. Společenská činnost není žádná.
I v 60-tých letech trvá nezájem občanů o činnost ve sboru a i stávající členové vykazují jen malou aktivitu. Teprve od roku 1965 začíná opět alespoň společenská činnost hasičů, ve spolupráci s ČČK pořádají výlety a plesy. Sbor v roce 1967 obdržel terénní vozidlo Tatra 805 od Závodního útvaru TOS Kuřim. Členové pracovali na opravách požárních nádrží v obci. V roce 1969 má sbor celkem 23 členů, ale jejich průměrný věk je 50 let! Koncem tohoto roku se však začíná blýskat na lepší časy, do sboru nastupuje mladá generace. Dne 25. června 1969 uhodil blesk do domu u Pevných (č.p. 43), stavení bohužel celé vyhořelo protože pomoc hasičů přišla pozdě z důvodu poruchy na čerpadle Ebert (v té době už bylo 33 let staré). Společně s místní omladinou sbor organizoval mladé hody.
1970–1990
V 70-tých letech dále přibývali do sboru mladí členové, začalo se jezdit na soutěže v požárním sportu. Sbor také pokračoval v organizování kulturních akcí (plesy, hody apod.), často ve spolupráci s ČČK.
V roce 1971 došlo konečně k výměně čerpadla, místo zastaralého Eberta (který byl předán do hasičského muzea v Přibyslavi) obdržel sbor čerpadlo PS-8. Sbor se zúčastňoval námětových cvičení (např. v Troubsku, v Radosticích), velký důraz byl kladen na provádění preventivních prohlídek v obci.
V roce 1973 došlo k obnovení družstva mladých hasičů, k jejich náboru byl uspořádán branný závod a dětské odpoledne. Akce byly úspěšné a vzniklo družstvo o 9 členech. Bohužel činnost mladých hasičů byl jediný světlý okamžik v činnosti sboru v té době. Další práce sboru nebyly hodnoceny příliš dobře, zejména byla stále vytýkána malá aktivita členů sboru.
V roce 1977 se začalo s přístavbou klubovny ke stávající zbrojnici (stále šlo o původní hasičské skladiště vybudované v roce 1926). Cílem bylo získání důstojných prostorů pro sborovou činnost a setkávání členů. Veškeré stavební práce prováděli hasiči sami, materiál většinou dodávala obec z přebytků v té době budovaných staveb v obci. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1979, v tomto roce také došlo k výměně krovů a střešní krytiny na původní zbrojnici.
Rok 1979 byl také ve znamení oslav 55. výročí založení sboru. Jako první akce v rámci těchto oslav byl uspořádán v lednu hasičský ples, v rámci oslav byly také uspořádány soutěže v požárním sportu na místním hřišti, den otevřených dveří a také Václavské hody v září. Sbor také v tomto roce obdržel nové vozidlo, MNV zakoupilo vozidlo Robur od Svazarmu. Sice to nebyl speciální zásahový automobil, ale dobře sloužil k dopravě družstev dospělých i dětí na soutěže.
V letech osmdesátých se začíná zvyšovat počet členů sboru. Zásluhu na tom má především dobrá práce s mládeží v předchozích letech, členové mladých hasičů po dosažení plnoletosti vstupovali do sboru a stávali se jeho platnými členy. V těchto letech také pokračovalo postupné dokončování hasičské klubovny (samotné práce na interiéru byly definitivně skončeny až v roce 1989). Fungovala družstva mladých i dospělých, jezdilo se nejen na soutěže po okolních obcích, ale družstvo se několikrát účastnilo i velké soutěžev Hodoníně, kam společně s družstvem jezdili i jejich příznivci - sbor pořádal na tyto soutěže autobusové zájezdy.
Ze zásahové činnosti je v kronice zmíněn zásah u hořícího domu v Troubsku v roce 1982 a v tomtéž roce zásah přímo v obci u samovznícení briket up. Kříže (č.p. 170). V roce 1985 sbor obdržel jako zásahový automobil valník Tatra 805 s přívěsem a čerpadlem PS-12. Do sboru začaly také vstupovat ženy a dívky, vzniklo družstvo žen které se začalo s úspěchem účastnit soutěží v požárním sportu. Každoročně se konal tradiční hasičský ples, sbor také pořádal poznávací zájezdy po republice (Praha, České Budějovice) a zájezdy do vinného sklepa.
Rok 1989 se do paměti velké části členů sboru zapsal díky požáru v domku paní Sáblíkové (č.p.190). Požár vypukl v noci z 28. na 29. července, v předvečer tradičních Jakubských hodů, navíc hned v sousedství domu tehdejšího předsedy sboru p. Patery. Hašení požáru se účastnil snad celý sbor a povedlo se mu požár dílny a dvorního křídla domu zvládnout ještě před příjezdem profesionálů z PS Rosice.
1990-2005
Změny po sametové revoluci se v činnosti sboru téměř neprojevily. Sbor pokračoval dále v činnostech jak na poli (teď už zase) hasičském tak kulturním podle osvědčených pravidel z minulých let. Zůstal jedinou organizací v obci se silnou a hlavně pracující členskou základnou. Obec se po revoluci opět osamostatnila od Troubska a vzniklo vlastní místní zastupitelstvo, které naštěstí i nadále pokračovalo v podpoře činnosti dobrovolných hasičů v obci. Pokračovala v neztenčené míře práce s dětmi, fungovala družstva mladších a starších mladých hasičů. Sbor má v těchto letech poměrně stabilní členskou základnu, počet členů se pohybuje okolo 50 dospělých a 20 dětí.
V roce 1990 také sbor získal nové zásahové vozidlo Avia DA-12. Toto vozidlo zakoupila obec od ČSD za 15 000 Kč (vozidlo ve sboru sloužilo až do r.2009). Na vlastní činnost si sbor vydělával pořádáním kulturních akcí (plesy, zábavy) a hlavně sběrem železného šrotu v obci. Dalším zdrojem příjmů byl hasičský klub „Pod věží“, který fungoval v od roku 1992.
V roce 1994 proběhly oslavy 70. výročí založení sboru. Hlavní oslavy se konaly 7. května v okolí hasičské zbrojnice. Tehdejší starosta obcep. Miloš Brzobohatý společně s vedením sboru ohalili na stěně zbrojnice pamětní desku k tomuto výročí. Součástí oslav byla výstava hasičské techniky na ulici Dolny spojená s ukázkami zásahů. Odpoledne proběhla slavnostní členská schůze v sokolovně spojená s oceněním členů SDH Omice.
V červenci 1997 postihly Moravu katastrofální záplavy. 6 členů sboru s Avií DA-12 se účastnilo na záchranných pracech (předevsím šlo o čerpání vody) v Olomouci po dobu pěti dní, za což sbor obdržel od města Olomouc i děkovné uznání.
Hasiči také několikrát zasahovali v obci při požárech travních porostů, v roce 1995 došlo k požáru v zasedací místnosti Sokolovny, po jarních táních hasiči prováděli často čerpání vody ze sklepů.
V roce 2003 byla provedena kompletní oprava karoserie a laku vozidla Avia DA-12, oprava byla financována z rozpočtu obce částkou téměř 150 000 Kč. Ve sboru se začíná projevovat problém s přechodem členů dětských družstev mezi dospělé, mladí po skončení činnosti v družstvech mladých hasičů nepokračují v práci mezi dospělými a už se do sboru nevrací. Navíc se mnoho aktivních členů sboru oženilo a odstěhovalo mimo obec. Přesto však pokračuje činnost sboru vcelku uspokojivě.
V roce 2004 proběhly velké oslavy 80. výročí založení sboru, ve zbrojnici byla uspořádána výstava historických dokumentů a fotografií, na ulici Dolny pak výstava hasičské techniky od nejstarších ručních stříkaček až po nejmodernější zásahové automobily z výzbroje HZS. Celkem bylo vystaveno 13 hasičských automobilů různých typů a 7 typů motorových čerpadel. Diváci také mohli shlédnout ukázky zásahu pomocí ruční stříkačky-koňky SDH Neslovice a SDH Kanice, ukázku zásahu příslušníků HZS Brno-Lidická u dopravní nehody spojené s rozstříháním vozidla, zásahu pomocí lehké pěny SDH Klepačov a zásah pomocí plošiny Iveco Magirus z HZS. Výroční rok byl zakončen valnou hromadou.
Ke konci roku 2004 měl sbor celkem 45 dosplělých členů.
Oslavy 70. výročí založení sboru